Krutá mytologie Karla Balcara

V návaznosti na neobyčejně úspěšné školení v tradiční klasické malbě na  pražské AVU využívá dnes Karel Balcar všech prověřených možností tohoto věčně se navracejícího a stále znovu obrozujícího média. Na vlně současné fugurální malby přichází s vysoce originální, a to svým způsobem i dobově výmluvnou koncepcí obrazu. Zvláštním způsobem je záměrně zakotvena v historické zkušenosti barokního tenebrismu. Byla to malba, která staví na ostrém kontrastu tmy a světla, případně na extrémních formách drsného realismu. Právě pro věrohodné líčení utrpení církevních mučedníků se hodila možnost zaútočit na věřícího z nejhlubších temnot prostoru prudce osvětleným tvarem. Verismus líčení stupňoval přesvědčivost scény. V náboženském umění se obrazová svědectví o krajní oddanosti víře zpravidla neobešla bez syrových detailů mučednické smrti světců. Umění tak získalo velké zkušenosti s analýzou duševních stavů, případně i s osobní a kolektivní patologií člověka. Vraždění pro víru se mezitím v naší evropské kultuře stalo minulostí, násilí v různých formách však nezmizelo z povrchu světa. Potřeby odreagovat si strach a tísně života, ale též drasticky se připomínající živočišnost lidského bytí, však zůstávají, a dožadují se obrazného vyjádření i v dnešním výtvarném umění.

Karel Balcar je malířem, který za obsah svých obrazů zcela zvláštním, dokonce manifestačním způsobem ručí.  Nejednou se v symbolickém dění obrazu sám objevuje jako jednající postava, a to v rolích, které vykazují všechnu naléhavost tajemné psychologické motivace. Téma je čitelné, ale význam složitý. Nahá těla mluví především svými fixovanými pohyby, milenecký výjev může působit hrůzně, atraktivní mondéna zírá do  prázdných zornic lebky, případně se dvě osamocené lebky vzájemně pozorují. Tážeme se, k čemu jinému než tetování může sloužit drobný přístroj, který milenec přikládá k tělu své vyvolené či oběti? Smysl obrazu se jinde odvíjí z obscénního gesta, vulgární erotika se snoubí s duchovním vizionářstvím. Sadisticko-masochistické motivace jsou kdykoliv v pohotovosti. Je to reflex doby.

Malíř využívá všech možných licencí klasické malířské techniky. Kultura malby je u Karla Balcara mimořádná a snese srovnání s finesami starých mistrů. Jako správný romantik se k hrůze bytí dostává přes exponovanou touhu po krásách života i umění. V tomto ohledu nezapře kontakt s tradicí surrealismu, kde krása, měla-li v estetice platit, mohla být jen konvulzívní, svým způsobem absurdní a patologická. Horor je běžnou součástí soudobé kultury, často hlavně pseudokultury. Krutostem dějin se v umění nelze vyhnout. Kabinety hrůzy byly ovšem i součástí lidové zábavy a surrealismus na to dovedl poukázat. Dnes je to jen trochu jiné. Autor nezapře svou dobu. V rámci dekadentní vlny se autoritativně prosazuje kult komerčně stylizované erotiky. Balcar je si falše vědom. Neváhá v podstatě lživý koncept krásy podrobit svému bytostnému kriticismu. Je tomu stejně s krutostí a hrůzou. Jak se s tím vyrovnat? U Karla Balcara paradox obrazového výjevu, jakoby vykloubeného z normality života, tne do živého. Jeho obrazy ale na rozdíl od komerčního hororu přesvědčí kriticky míněnou absurditou i originálně magickou malířskou kulturou. Zůstávají v našem podvědomí jako svědectví...

Spojení svůdné ženské hlavy s odpudivou lebkou jako symbolem smrti neváhá dojít až na pomezí kýče. Velké umění se v rámci pop-artu nezaleklo profanace ideálů a začalo těžit z banalit. Balcar cituje velká témata života a smrti, ale neopouští přitom základnu charakteristického tvůrčího sarkasmu.

Měli  bychom zmínit motiv havrana, tak oblíbený romantiky. V obraze zosobňuje malíře samotného. Je to posel  špatných zpráv i smrti, ale také naopak. Někdy může přinášet poselství bohů. Věští budoucnost se vší tísní nejistého zítřka. Platí i jako symbol hrdé tvůrčí osamocenosti.

Době, která odmítá mýtus, chybí prostředky, jak obrazně vyjádřit hlubší vazby mezi vědomím doby a individuální osudovou stránkou duševní situace člověka. Symbolika figurálního obrazu může do tohoto prostoru vstoupit s nabídkou zaklínací formule jakési osobní mytologie. To je i případ veristického figurálního symbolismu obrazů Karla Balcara, jednoho z nejoriginálnějších představitelů současné malířské figurace ve světě.

Jan Kříž

Galerie (10)

 

Komentáře

PŘIDAT KOMENTÁŘ
Jméno:
Váš komentář:
 | 

CV — Karel Balcar

Karel Balcar (*1966)

studia
1984-85
  ČVUT Praha, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
1986-87  VŠE Praha, Fakulta řízení, Automatizované systémy řízení
1992-99  AVU Praha, atelier prof. Zdeňka Berana

ceny
1993
   Ateliérová cena
1994   Ateliérová cena
1998   Stipendium Nadace Jany a Milana Jelínkových
2000   Finalista Artlink@Sotheby’s International Young Art

výběr ze samostatných výstav po roce 2000
2003   Autodafé, Galerie Fronta, Praha
2009   Man with The Finger, České centrum, Praha
2010   Galerie Z, Stuttgart, Německo (s Yulii Kazakovovou)
2010   Z lásky k úpadku, Galerie Peron, Praha
2011 T2, Galerie České pojišťovny, Praha
2012 ... in progress ..., Galerie Vltavín, Praha
2012 Untitled, Galerie Orlowna, Kroměříž
2012 intro.KB, Galerie Městského muzea, Lanškroun
2014 ..long way.., Galerie Magna, Ostrava
2016 spending ETERNITY, Galerie Václava Špály, Praha

výběr z kolektivních výstav po roce 2005
2006   tina b., The Prague Contemporary Art Festival, Veletržní palác, Praha
2006   Spřízněni-Allied, Veletržní palác, Praha
2006   black 2006, Art Festival, VCG Pardubice
2007   Nová trpělivost, Mánes, Praha
2007   City jsou přežitek, České centrum, Praha
2007   Současné české umění – Generační paralely, Galerie umění Zuraba Cereteli, Moskva, Ruská federace 
2008   Defenestrace, Novoměstská radnice, Praha
2008   TRANSFER, Praha, Brno- Dům pánů z Kunštátu
2009   Czech Contemporary Art, Parallel lines lll, Heritage Gallery, Moskva, Ruská federace
2010   AUTOPORTRÉT v českém umění 20. a 21. století, AJG
2010   Na vlastní oči (s J. Gemrotem), Divadlo K. Pippicha, Chrudim
2010   Sex extrémně líbezný, Galerie XXL, Louny
2011   Art Fair Karlsruhe, Německo
2011   HYPE-R-R, artpro gallery, Praha    

kontakt | balcarkarel@seznam.cz     

KONTAKTGalerie Václava Špály
Národní 30
Praha 1, 110 00
Česká republika
info@galerievaclavaspaly.cz

Otevřeno denně
11.00 – 19.00 hod

VSTUPNÉZákladní vstupné | 40 Kč
Studenti | 20 Kč
Senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let,
studenti uměleckých škol | Zdarma

Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím.          Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.